Projekt RUR na Pedologických dnech 2025 v Mostě

Projekt RUR na Pedologických dnech 2025 v Mostě

Tématem letošní konference Pedologické dny 2025, která se konala 17. - 19. září v Mostě, byly antropogenně ovlivněné půdy – tedy půdy, které vznikly nebo byly zásadně proměněny lidskou činností. Mezi účastníky nechyběli ani zástupci projektu RUR, kteří zde představili výsledky své práce z posttěžebních lokalit severních Čech.

Ing. Markéta Hendrychová, Ph.D. vystoupila s odborným příspěvkem z oblasti rekultivací v posttěžební krajině na téma: „Pedologické výzkumy na mosteckých výsypkách“. Prezentovala probíhající změny land-use na Mostecku a poznatky o vlivu půdních podmínek na biodiverzitu výsypek. Především však představila předběžné výsledky podobného výzkumu pedologických a hydropedologických charakteristik v lomu Vršany, které vede Ing. Lukáš Jačka, Ph.D. v rámci projektu RUR. 

Z projektu RUR se na konferenci prezentovala také Ing. Kamila Hüttnerová, která v posterové sekci představila výsledky experimentu z vnější výsypky lomu Vršany: „Root injection with mix of biochar, mycorrhiza and nutrients can improve productivity and juice quality of highly stressed vine seedlings planted on spoil heap after coal mining“. Výzkum se zaměřuje na možnosti podpory zemědělské produkce na půdách vzniklých po těžbě a ukazuje, že kombinace biouhlu, mykorhizy a živin může výrazně zlepšit vitalitu i kvalitu šťávy vinné révy v extrémních podmínkách výsypek.

Účast na Pedologických dnech umožnila týmu RUR sdílet své poznatky s odborníky z oblasti pedologie, ekologie i obnovy krajiny a přispět k diskusi o tom, jak navrhovat krajiny, které dokážou lépe odolávat klimatickým změnám a zároveň podporovat biologickou rozmanitost.

Během zimy probíhal systematický monitoring ptactva, který na jaře doplnilo sledování v noci aktivních živočichů, zejména netopýrů a sov. V dubnu byl dokončen výběr 150 vzorkovacích míst pro detailní sledování bezobratlých živočichů, rostlin a ve spolupráci s hydrobiology i půdních vlastností. Biologové zde využívají širokou škálu metod – od padacích pastí pro epigeické živočichy až po smýkání vegetace. V létě se výzkum rozšíří i o sledování žahadlového hmyzu pomocí miskových pastí.Na výše zmíněných vybraných lokalitách spolupracuje biologický tým s týmem hydropedologickým, který v těchto místech instaloval TMS senzory pro měření teploty a vlhkosti na povrchu půdy, několik centimetrů nad zemí i pod zemí. Paralelně s instalací senzorů probíhal také první odběr půdních vzorků za účelem analýzy zrnitostního složení, chemických vlastností a retenční schopnosti půdy.  

Všechna tato data pomáhají odborníkům lépe pochopit, jak se krajina po těžbě vyvíjí. Cílem je nejen popsat, co se v lomu děje, ale také navrhnout, jak s takovým prostorem citlivě pracovat dál. Monitoring zároveň slouží jako základ pro výuku a osvětu – aby podobná místa nebyla vnímána jako „mrtvá krajina“, ale jako živé laboratoře návratu přírody.

Příroda se do lomu opravdu vrací. A s ní i nový pohled na to, jak může vypadat krajina, která dostala druhou šanci.