Budoucnost lomu Vršany se začíná řešit včas. O podobě krajiny mohou rozhodovat i lidé z regionu
Jak bude vypadat krajina v prostoru dnešního lomu Vršany, až jednou skončí těžba uhlí? Na tuto otázku začíná hledat odpověď tým projektu RUR – Region univerzitě, univerzita regionu, který koordinuje Fakulta životního prostředí ČZU v Praze.
Přestože se v lomu stále těží, odborníci považují za klíčové začít o budoucnosti území přemýšlet už nyní. Zkušenosti z jiných částí Mostecké pánve ukazují, že právě včasná příprava přechodu z těžby k novému využití krajiny výrazně zvyšuje šanci na úspěšnou proměnu území.
Projekt proto systematicky shromažďuje odborné podklady a zároveň otevírá diskusi s regionálními aktéry o tom, jak by mohl lom Vršany v budoucnu vypadat a sloužit.
Analýza území jako základ pro budoucí rozhodování
Multidisciplinární tým krajinářů, ekologů, biologů, urbanistů a krajinných architektů připravil rozsáhlou analytickou studii území. Na její tvorbě se podíleli také specialisté na půdy, klima, vodní režim i sociální aspekty proměny krajiny.
Analýza zahrnuje mapové podklady, identifikaci limitů území, jeho hodnot i rozvojových možností. Tyto informace mají sloužit jako odborný základ pro další diskusi o podobě budoucí krajiny s– od přírodních a rekreačních funkcí až po možné hospodářské využití.
Série setkání s aktéry regionu
V posledních týdnech proto proběhla čtyři pracovní setkání, na nichž projektový tým představil výsledky analytické části a sbíral další podněty od institucí a organizací, které mají k území vztah nebo o něm rozhodují.
Diskuse se zúčastnilo více než čtyřicet zástupců veřejné správy, odborných institucí i významných organizací působících v regionu. Nechyběli starostové a zástupci přímo dotčených obcí – Mostu, Malého Března či Strupčic – ani představitelé spádových měst, například Jirkova.
Zapojili se také odborníci z Krajského úřadu Ústeckého kraje, z obcí s rozšířenou působností Most a Chomutov, zástupci státních institucí a organizací, které mají k území klíčový vztah: f například Povodí Ohře, ČEZ, Vršanská uhelná, Sev.en Inntech, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Lesy ČR, Státní pozemkový úřad, Národní památkový ústav nebo Ředitelství silnic a dálnic. Jednání se zúčastnil také hejtman Ústeckého kraje.
Právě názory lidí, kteří území vlastní, spravují nebo jej budou v budoucnu využívat, představují důležitý vstup do dalších úvah o jeho proměně.
Hledání budoucí podoby krajiny
V následujících měsících bude projekt pokračovat ve sběru dalších odborných podkladů a konzultací. Na jejich základě vzniknou návrhové scénáře budoucího využití území.
Diskuse se bude týkat například možností:
- průmyslového a energetického využití,
- ochrany přírody a vzniku nových přírodně cenných lokalit,
- napouštění jezera,
- rekreačních a turistických aktivit,
- nebo kulturních a krajinářsky atraktivních míst.
Do diskuse se zapojí i veřejnost
Projektový tým plánuje v dalších fázích zapojit také širší veřejnost. Na jaře se pro zapojené aktéry uskuteční terénní exkurze přímo do prostoru lomu. Na podzim pak proběhne větší workshop doplněný o názory veřejnosti.
K jejich sběru poslouží také nové webové rozhraní, které nabídne interaktivní mapy, 360° pohledy do krajiny, vizualizace možných scénářů budoucího vývoje i online dotazník pro sběr názorů veřejnosti.
Cílem je, aby se na hledání budoucí podoby území mohli podílet nejen odborníci a instituce, ale také lidé z regionu, kterých se proměna krajiny přímo dotkne.
