Co neukáže žádná mapa

Co neukáže žádná mapa: aktéři transformace vyrazili přímo do lomu Vršany

Přes 30 zástupců státní správy, samospráv i odborných institucí prošlo terénem, který obvykle vidí jen z map a prezentací. Mezi účastníky byl i hejtman Ústeckého kraje Richard Brabec nebo generální ředitel státního podniku Diamo Ludvík Kašpar. Do aktuálního stavu ohledně hornické činnosti všechny uvedl generální ředitel těžebních společností Sev.en Česká energie, Petr Lenc.

• Jak plánovat budoucnost území, které většina lidí zná jen z jednacích místností?
• Jak může vypadat krajina po ukončení těžby uhlí?
• Jaké příležitosti i výzvy v ní zůstanou skryté, pokud do ní člověk nikdy nevstoupí? 

Právě pro zodpovězení těchto otázek uspořádal tým Fakulty životního prostředí ČZU v rámci projektu RUR – Region univerzitě, univerzita regionu odbornou exkurzi do lomu Vršany. Více než 30 zástupců státní správy, samospráv, rozvojových i výzkumných organizací mělo možnost poznat toto jedinečné území přímo v terénu.  

Navázání na zimní workshopy 

Exkurze navázala na sérii workshopů, které proběhly během letošní zimy a měly za cíl představit dosavadní analytické výstupy projektu a klíčová témata transformace území. Součástí je i participativní proces, který otevírá diskusi o budoucnosti regionu a zapojuje do ní klíčové aktéry, včetně poznávání krajiny přímo v terénu. 

”Hlavním smyslem exkurze bylo, aby účastníci, kteří budou o území rozhodovat, kteří ho možná budou spravovat a určitě užívat, aby viděli proporce lomu a aktuální stav výsypek. Že se jedná o bezpečné území, mnoho rekultivací bylo dokončeno, jak pestré a cenné jsou plochy vyvíjející se samovolně, ale i třeba jak vypadá cestní síť, prostor, kde by mělo vznikat jezero apod. Dále jsme sbírali k různým tématům postoje aktérů a mnohé podněty, které se promítnou do návrhové části studie. Jako bonus se ukázalo, jak hodnotné je i jen to, že se tito důležití stakeholdeři potkali a mohli debatovat“, shrnuje Markéta Seidelová, která s týmem z FŽP exkurzi připravovala.

Program zahrnoval širokou škálu lokalit a témat: 

• Obnova krajiny dvěma způsoby – plochy obnovené tradičními technickými postupy i místa, kde se krajina vyvíjí přirozenou sukcesí a kde už dnes vznikají hodnotná přírodní stanoviště plná vzácných druhů rostlin a živočichů. 

• Budoucí jezero – místo zbytkové jámy, která se po ukončení těžby a dokončení sanačních opatření začne samovolně plnit vodou. 

• Mikroklima a hydrologie – diskuse o schopnosti výsypek a půd zadržovat vodu, o hydrogeologických procesech a o tom, jak se může krajina adaptovat na klimatickou změnu. 

• Industriální stopy – technické pozůstatky hornické činnosti, které mohou v budoucnu sloužit jako součást identity území. 

• Plochy s rozvojovým potenciálem – zastavitelné a zasíťované pozemky na rostlém terénu, otevřené novému využití. 

• Ekologická pastva – pastva velkých kopytníků (zubrů aj.) jako nástroj péče o krajinu a zvýšení turistické atraktivity území 

Odborným výkladem provázeli specialisté z Fakulty životního prostředí ČZU, společnosti Vršanská uhelná, Sev.en Inntech a Muzea města Ústí nad Labem a Oblastního muzea a galerie v Mostě. Účastníci měli možnost vidět i ukázky velmi vzácných druhů ptáků a bezobratlých, kteří v technicky nerekultivované posttěžební krajině dnes nacházejí svá náhradní stanoviště. V neposlední řadě bylo možné vidět také měřicí techniku a inovativní postupy kontinuálního monitoringu pracovníků FŽP ČZU v Praze.  

Vršany jako další kapitola pouhelných lokalit 

Transformace Vršan navazuje na podobný, už rozběhnutý proces ekologické obnovy v nedalekém lomu ČSA, kde byla těžba již ukončena a v příštím roce by měla být ukončena i sanační těžba.V loňském roce zde stát vyhlásil novou národní přírodní památku o rozloze přes 12,3 km2. I tam se zbytková jáma postupně plní vodou a část území byla ponechána přirozeným procesům obnovy. Výjimečné u lomu Vršany je, že k úvahám o transformaci lomu dochází mnohem dříve před pravděpodobným koncem těžby uhlí a jsou intenzivněji zapojováni relevantní stakeholdeři a v příštím roce i široká veřejnost. Vršany se tak stávají příkladem budoucnosti i pro ostatní lomy. 

Co bude dál a jak se zapojit? 

Terénní exkurze je důležitou součástí procesu. Jeho cílem je vytvořit společné porozumění území ještě před přípravou konkrétních návrhů. V zimních měsících budou následovat další setkání a na nich představíme první variantní scénáře budoucího uspořádání a využití krajiny. Včetně vizualizací a možnosti vstoupit do modelů ve virtuální realitě, které umožní aktérům navrhované varianty lépe posoudit a diskutovat. 

Těšíme se na viděnou!