Série Opatření v krajině pokračuje

Série Opatření v krajině pokračuje: workshop o vodě v krajině od návrhu po financování

Jak zadržet vodu v krajině a zajistit, aby navržená opatření skutečně fungovala? Odpovědi hledali 23. října ve Dvoře Perlová Voda odborníci, projektanti i zástupci samospráv. Společně prošli celou cestu od analýzy problému po získání dotace.

Sucho střídané přívalovými dešti, vysychající toky a ubývající úrodná půda: Ústecký kraj zná tyto dopady klimatické změny z první ruky. Odborný workshop, proto propojil krajinné plánování, vodní hospodářství, geotechniku i dotační poradenství. Ukázal, že odolná krajina potřebuje přírodě blízká i technická opatření, podložená kvalitními daty a dlouhodobým sledováním.

Ústecký kraj: nedostatek vody i rychlý odtok

Úvodní blok představila Ing. Tereza Hnátková, PhD. Přiblížila region, kde se dlouhodobý nedostatek vody potkává s rizikem přívalových srážek a rychlého odtoku. Zazněla aktuální data o srážkách, půdním suchu a erozním ohrožení zemědělské půdy. Připomenuty byly také historické zásahy do krajiny, od intenzivního zemědělství přes těžbu až po urbanizaci, a role vodních děl při zadržování vody v území.

Příroda jako spojenec

RNDr. Michal Šereš, Ph.D. představil principy obnovy přirozeného vodního režimu krajiny. Mezi opatřeními byly revitalizace toků, obnova mokřadů a tůní, přírodě blízká protipovodňová ochrana, krajinná zeleň, protierozní opatření i hospodaření s dešťovou vodou ve městech a obcích. Společným jmenovatelem je komplexní přístup: voda, půda a biodiverzita spolu úzce souvisejí, a proto je třeba je řešit v měřítku celých povodí, nikoli izolovaně.

Kvalitní data jako základ úspěšného projektu

Mgr. Petr Dosoudil v přednášce „Od návrhu k realizaci: Jak připravit funkční vodohospodářské opatření“ ukázal, že dobrý projekt začíná dlouho před prvním záběrem bagru. Provedl účastníky procesem od průzkumu lokality přes analýzu dat a návrh opatření až po projektovou dokumentaci a realizaci. Kvalita vstupních dat podle něj rozhoduje o technické funkčnosti i ekonomice celého řešení.

Představeny byly inženýrskogeologické, hydrogeologické, hydrologické, sanační a geofyzikální průzkumy. Moderní geofyzikální metody například umožňují nedestruktivně zmapovat rozsáhlá území a odhalit propustné vrstvy či skrytá rizika v podloží. Důležitým tématem byl i dlouhodobý monitoring hladin podzemních vod, průtoků, vydatnosti pramenů a kvality vody.

Praxi přiblížily případové studie z lokalit Říčany, Tehov, Nedrahovice a Lenešice: od zadržování vody a řešení splachů z povodí po revitalizace a návrhy rybničních soustav.

Když hráz propouští: diagnostika a sanace

Ing. Ondřej Lhotský, PhD. se věnoval průsakům zemních hrází a vodních nádrží. Vysvětlil, jak voda proudí hrází a podložím, a jak lze pomocí hydraulického profilování (HPT), tedy sondy zjišťující propustnost podloží v různých hloubkách, přesně lokalizovat místa úniku.

Na příkladu malé vodní nádrže Starozámecká v Hradečně ukázal celý postup: od identifikace průsakových cest pomocí stopovacích zkoušek přes cílenou bentonitovou injektáž (utěsnění pomocí jílového materiálu) až po ověření, že se schopnost nádrže zadržovat vodu zlepšila.

Od nápadu k dotaci

Dobrý návrh potřebuje také zajištěné financování. Samostatný blok proto přinesl přehled dotačních příležitostí pro modrozelenou infrastrukturu a hospodaření s vodou: Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí ČR, Ministerstvo zemědělství, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR i další národní a regionální zdroje. Účastníci se dozvěděli, které aktivity lze podpořit, jaké jsou podmínky a termíny výzev a kde nejčastěji vznikají chyby při přípravě projektů, například u revitalizací toků, mokřadů a tůní, sídelní zeleně či hospodaření se srážkovou vodou.

Co si účastníci odnesli

Workshop ukázal, že účinné hospodaření s vodou vyžaduje propojení přírodě blízkých a technických řešení, kvalitní diagnostiky, dlouhodobého monitoringu i promyšleného financování. Účastníci získali praktické informace k obnově vodního režimu krajiny, správě a sanaci vodních děl i přípravě dotačních žádostí. Stejně přínosná byla možnost vyměnit si zkušenosti napříč odbornou praxí, samosprávou a projektovou přípravou.

Za tým říká RNDr. Michal Šereš, PhD. : „Rádi bychom, kdyby se podobné semináře staly pravidelným místem pro setkání lidí z praxe a samospráv, kde se kromě teoretických a vědeckých poznatků budou diskutovat reálné problémy obyvatel Ústeckého kraje spojené s problematikou narušeného vodního cyklu“.

Zveme Vás i na další workshop Jak na klimatickou změnu v Ústeckém kraji? tentokrát do prostor ICUK v Ústí nad Labem již 20. 11. 2026. Více zde: Školení a kurzy – RUR, Region univerzitě, univerzita regionu

Těšíme se na viděnou!